Dílo #2779 |
Autor: | Honey |
Datum publikace: | 24.01.2004 15:11 |
Počet návštěv: | 445 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 3 |
Prolog |
|
Vznešená melancholie |
Jeden krůček ti chybí,
k dosažení všeho,
co už delší dobu skrýváš
Dýchánky v alejích
a pohledy zaručující identitu
Víš, že nezabloudíš,
cestu časem dobře znáš…
Na rozdíl ode mě...
Nepřemýšlej a dotkni se
svými jahodovými rty
mrakového polštáře s vráskami…
Nostalgie už tu není, slyšíš?
Otevři oči a neschovávej se ve tmě,
když dobře víš, že tě vidím.
Vnímáš můj pohled do prázdna?
Falešná slůvka
o kráse orientu už tu nejsou.
Ztratila se elegantně
a vypočítavě tak jako ty
Není tu ani omamné kouzlo přitažlivosti,
co odletělo spolu s tvým úsměvem
někam do dáli, kam nepatřím
Chybí tu smích a pohledy do očí
ba ani smutek už tu není
Zůstala jsem jen já
s očima ironicky mlčenlivýma…
Myslela jsem že tě miluju...
Zbyl mi jen pochybný sen,
co mizí i s časem
vystrašeně, neochotně…
A ty?
Už jen poslední krok ti zbývá,
krásná rytířko s křišťálovým závojem…
Ublížila jsi mi vznešeně…
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Honey', 24.01.2004 15:15.
Názory čtenářů |
24.01.2004 15:13
Dash
|
Patetické...a fajn :o) |
24.01.2004 19:34
Jeff Logos
|
křehké meziženské vztahy výtečně popsané |
25.01.2004 11:39
Adriana
|
Pěkné * |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|