slůvky se brodíme (prokletí) přeplavem staletou vodu mokrý smích do mraků vyletí duhou na posledním schodu v zábradlí vítr nám zahvízdá jeden z nás zůstane u dveří po špičkách vracíš se do hnízda v kapkách co nikdo nám nevěří
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'rainman', 23.05.2006 23:28.
24.05.2006 01:33
Mario Czerney
...stejně mě přebije nějakým názorem na kterej není odpoved. Nedokáže třebas jen pochopit, že prostě někdo něco vidí odlišně...
vidím, že bys měl pochopit, co ti chci říct: každý vidí i poezii jinde...
myslím, že si můžu vzít z každýho dílka pro sebe co chci... a je mi jedno, co v tom vidí někdo jiný... i kdyby psal tak dobře a zajímavě jako ty... nálady jsou ošemetná věc - a to ty víš