Dílo #27183
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.05.2006 22:23
Počet návštěv:1039
Počet názorů:4
Hodnocení:5

Prolog

Splýváme v jeden celek a stejně o tom nevíme. Nevidíme se, ani neslyšíme.Tak týdny pohřbívají svoje dny.

Místa bez hrobů

Jsou louky bez květů

zdupané nohou davu

který i slunce zatemní

podivným stínem svým

a vítr přehluší

slovy kacířů

co prokleli ticho podvečera

zavržením písní pěnkavy.

 

U kraje stojí sedm slepých

jedna hůl to jeden den

týdne který vypršel

do kotle týdnů bezedných

a vyprávějí sedmi hluchoněmým

o tom co zaslechli vyprávět

ve své temnotě.

 

Sedmi slepým sedm hluchoněmých

kreslí obrazy němých tváří

které slepí svou řečí oživí

a tváře vkročí v udupaný kruh

kde se slepé hluchoněmé

ke konci týdne rozplynou.

 

Názory čtenářů
23.05.2006 22:29
klasa z lasa
..výstižné..jakoby o mých dnech a týdnech a asi nejen o mých...
24.05.2006 14:17
PaJaS
zvláštní obrazy. Tip top
25.05.2006 15:18
majusa
* dobré
28.05.2006 16:29
Boterka
záhadné, zajímavé a mnou tipované

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)