Vyznání svým dětem :
1. Láska k rodičům i dětem, vlastní řečí rozmlouvá. Zde slov potřeba Ti není, jen přes srdce promlouvá.
2. Děti mé a vnoučata má, toť můj nejcenější dar. Kdybych toho štěstí pozbyl, přišel by můj život v zmar.
3. Láska dětí je jak sklizeň. Úrodou, co sám si zasil. Když v pořádku jsi pole držel, sebe i vnuky tím si spasil.
4. Ač děti mé už děti mají a tím i svoje starosti. Každá chvilka je mi svátkem, když sdílím jejich radosti.
5. Pravá láska žije tehdy, když máš potřebu jí vracet. Chceš-li jí jen přijímati, navždy se Ti začne ztrácet.
6. Bez lásky je život chudý, ač bohatství máš nadbytek. Je plodem stromu divokého, který žije - ale nemá užitek.
7. Láska chce být milována, potom hřeje a vždy sladí. Když se do ní jen soucit vkrádá, žačne trpknout a hodně chladí.
8. Kdo v lásce jen svůj prospěch vidí, toť falešný je vždycky hráč. Často s ním i zločin chodí, záhy bolest a hořký pláč.
9. Vy, což od nás máte mandát, "šťastná rodina" - toť Vaše meta ! Když vymírati dále budem i s vámi všemi bude veta !
10. Kdyby osud zlý mě dohnal, toulati se celým světem. Zkratkami si cestu najdu, rychle nazpět - ke svým dětem !
|
|