LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #26959
Autor:	sir
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Vyznání
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	22.05.2006 14:42
Počet návštěv:	709
Počet názorů:	5
Hodnocení:	2

Vyznání kraji svého dětství

Vyznání kraji svého dětství :

1.    Každý někdy má tu touhu,
       vzít si prak a hodit kámen ....
       Najít cestu k svému dětství,
       kde s bontonem byl často amen.

2.    Ponořím se do vzpomínek,
       dospěláky nechci vidět.
       S partou kluků všechno zvládnem,
       nemusím se za nic stydět.

3.    Rukou - zrakem kraj svůj hladím,
       duše má se cítí blaze.
       Jak bezvýznamným vše se jeví,
       co dokázal jsem ve své snaze.

4.    Nová Ves - Kůzová a Čistá,
       toť kraj mých "kolen odřených".
       Zde hravě stal ses generálem,
       v gaťích zcela prodřených.

5.    Rád vzpomínkám se plně oddám,
       pro klid v duši, já si zašel.
       Vždyť v tom kraji poetické
       i Vrchlický svůj domov našel.

6.    Tu náhle zjistím ve svém snění,
       co velké bylo, zdá se malým.
       Vše co dříve plně žilo,
       už připadá mi trochu starým.

7.    Zde krajem všechny války prošly,
       jen hlad a bídu nechaly.
       Často pole neměl kdo sít,
       i hospodáře sebraly.

8.    "Víru a pravdu" - zde zasil Hus,
       když na Krakovci lidu kázal.
       Zde azyl našel před svou poutí,
       než koncil v plameny ho svázal.

9.    Boj Husitů za "Pravdu boží"
       krajem prošel velmi krutě.
       Z mnoha vesnic - včetně naší,
       zbyly ohořelé sutě.

10. Ve smutných časech "Bílé hory"
       zas Švédové tu rabovali.
       Jídla nebylo kde vzíti,
       ani rodičkám nic nenechali.

11. I Valdštejnovy pluky prošly,
       sedlák zas už musel prosit.
       Zda nechají mu trochu zrna,
       ať chudá pole má čím zasít.

12. První válka ta brala všechno,
       třetině vojákům zde život vzít dovedla.
       Řadu z nich veliká nenávist,
       ke vzpouře v Rumburku přivedla.

13. V kraji lid za druhé války,
       sudetská hranice oddělila.
       Tak nacistická povýšenost,
       dlouhé soužití rozdělila.

14. Ač kraloval tu dlouhé časy,
       chudý ševcovský verpánek,
       vždy tu kousek chleba našel
       ušlý, pocestný krajánek.

15. A když ani patron "Václav",
       nezabránil břicha zpěvu,
       pak lid si zpěv do hrdla vložil
       a v kostýmech se bránil hněvu.

16. Dnes krása lesů, vod a mlýnů,
       jichž na Javornici je velice,
       každému klid v duši najde,
       už dávno nezná hranice.

17. Nechť kronikáři v časech příštích,
       jen dobré zprávy zapisují.
       Ať o Čisté - jen píší čistě
       a život v míru konstatují.