Stojím vedle Tebe v útulném pokoji (není a nebude nikdy náš) díváme se oknem na noční oblohu (ráno musím zase odejít) myšlenky na zítřek a dál už mě netrápí jsme teď spolu za oknem nám sněží vločky se tulí jedna k druhé opakují po nás nebo my po nich?
jsi li se mnou šťastná alespoň chvíly pak na jiném nezáleží