Úsměv pro záři květů,
poklonu zpěvu slavíků,
přivři víčka ve mžiku.
Skrz kapku rosy na malíku
na slunce hleď - na matku světů.
Voda čirá klokotá
potokem plave list zmámený
cestou voda světí kameny,
dívka krásná jen krčí rameny,
nebo se sladce chichotá.
Vzduch čistý tvář vzdálenou hladí
ve vlasech jí něžně si hraje.
A má duše s větrem vlaje,
tichounce dálkou naříkaje,
zatímco violu svou doma ladí.
Hraji a nevěřím tomu,
jak topím se teď v každém tónu,
jak křičím svou píseň, v ní tonu,
jak v tónech po poledni vidím onu
tvář. Zavřen uvnitř svého domu.
To asi ano, hlavní problém ale vidím v obsahu. Kdysi jsem pro texty tohoto typu slyšel označení "předpověď počasí". Pouhý popis přírodních krás kolkolem je na dobrý text málo.