Dílo #26068
Autor:životem uvězněná
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:26.04.2006 00:06
Počet návštěv:2184
Počet názorů:7
Hodnocení:9

Motýlí
Nehledej

Sto tisíc zrnek písku rozprášených v nádechu vesmíru prosyceného kouřem
Rozpitou kaňku v milostném dopise psaném v živočišné touze
Přání nevzlétnout ukryté v duši motýla
Dnes jsem se zase potají opila
nádhernou agónií- při průletu rájem
jsem to prý zase vzala z nesprávného kraje

tak

Beru ti a zpátky vracím půlky potají rozsypaných úsměvů
slepuješ
Poslední indicie - jsem všechno a nic - uvěřit tě neprosím
nechápeš?
Jsem stopa k domovu zaváta ve sněhu
nenajdeš
Rozpitou kaňku v dopise co píšeš abych věděla co vím

Miluješ

Názory čtenářů
26.04.2006 05:08
stanislav
proč je to tak mrňavý?
26.04.2006 05:41
Luděk
*
26.04.2006 08:39
Haber
t
26.04.2006 11:50
Burlev
t
26.04.2006 17:32
Zuzulinka
s lupou čtšno..nicméně dočteno..a jsou tam pěkný momenty*
26.04.2006 22:51
fougeres
některý momenty fakt pekny...*
28.04.2006 18:23
Janina Magali
Co je malé - to je milé...:-)*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)