| Dílo #2565 |
|---|
| Autor: | Yvette |
| Datum publikace: | 18.01.2004 15:52 |
| Počet návštěv: | 1145 |
| Počet názorů: | 9 |
| Hodnocení: | 7 |
| V obrazárni duší |
|---|
dotyky zarosených skiel
len nežne, veď sú krehké
tam vo vnútri je osamelosť
len zvonka vnímaná krása
veď hľadajú ju
umenie bez nádeje
plač
nepočujú
nepočujú
NEPOČUJÚ
umenie beznádeje
sloboda je tam vonku
... rozbíjam
„krv je život“
povedal ktosi
lenže ja už nepočujem
|
|
| Epilog |
...sú rámy, z ktorých sa neuteká
|
|
| Názory čtenářů |
18.01.2004 16:34
 Wopi
|
smutné |
18.01.2004 17:10
 Seregil
|
ano smutné....
a silné.... |
18.01.2004 17:29
 Hester
|
* |
18.01.2004 18:59
Merle
|
jak ryba skakajici z akvaria |
18.01.2004 20:00
Albireo
|
Epilog to moc pěkně korunuje. * |
19.01.2004 09:17
Adriana
|
Smutně pěkný. * |
19.01.2004 10:48
Lamanai
|
*t |
23.01.2004 08:17
Yvette
|
Albi:to BYLO psáno kvůli epilogu |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|