Nehledím už tak často na nebe I dlaně staly se mi příliš velkým vesmírem S mozoly na očích od pohledů co bylo třeba podepřít A prachem z nich spadaným do rukou v galaxiích vrásek Je ho tam stejně kolik není vidět mezi hvězdami Vždy o trochu méně než je třeba ke zrození hvězdy
V bezměsíčné noci dvou dlaní plných nenarozených hvězd |