Dílo #25321
Autor:Mario Czerney
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:04.04.2006 19:28
Počet návštěv:2426
Počet názorů:27
Hodnocení:21 1 1
Patří do archívu:<Soukromý> Nechci: Chci,
<Soukromý> mamelle: joaillerie,
<Soukromý> Diotima: Osrdeční eroze,
<Soukromý> Goldilocks: Pramínky

Prolog
nejvíce opuštěných deštníků se
v pražských a vídeňských tramvajích projíždí
v dubnu

aprílové počasí navádí
k různým úvahám které moknou
a pak na slunci zase osychají

jednoho takového dne
se v prostředcích hromadné dopravy
nahromadilo tolik deštníků
že už si nebylo kam sednout

podivně deformován jsem se tlačil u zadního skla špinavého vlaku
pod velkým černým parapletem
s dubovou rukojetí vykládanou smrkovým jehličím
a četl si dopis
vzdáleného synovce mé babičky
Ottu Löwa už šedesát let nikdo neviděl
Nikdo ho nepostrádal
návrat do iluze
Pozval mne nahoru
k sobě na balkón
v ruce držel malý dalekohled
na obou stranách s rozbitými sklíčky

díval se stejným směrem jako já
pozoroval prázdné lodě na hladině kalného Dunaje
a já zas obdivoval křídově bílé labutě
na Vltavě

Nikdo z nás dvou si nemohl být jistý
tím druhým
Potkali jsme se až v bažinách
nedaleko Birkenau
Hustě pršelo a svítilo slunce
nohy se propadávaly
a ruce chtěly výš
snad duhu uchopit

Ottova žena tančila nahá
s krásným zubrem na mýtině
a její srdce tlouklo jak zvony sobotních odpolední v Lublinu
Prastrýc mi dlaní zakrýval oči
to prý abych neviděl
a neslyšel štěkat
kosti našich předků

Pomáhala mu nějaká dívka
- krásná černovláska
s čokoládovýma očima
do které jsem se okamžitě zamiloval
Nepřestávala se smát a hladit mne ve vlasech

Plakal jsem a vztekal se
Několik hodin nemohl nikdo zastavit ten pláč

Našel jsem se až k ránu na opuštěném nábřeží
strýc i dívka zmizeli
tvář mi hladily vlny
a víčka líbaly jiřičky
Na zubrovi přijela nahá žena
Dala mi na hruď
rezavé a těžké secesní nůžky
a vedle nich položila lístek s verši
pana Seiferta

Velikým městem dlouhá teče řeka,
sedm mostů ji spíná,
po nábřeží chodí tisíc krásných dívek,
a každá je jiná.


Ve chvíli, kdy jsem je dočetl
usmála se a švihla rukou do mraků
Tím jemným ale rázným gestem
ke mně promluvila

"Vem ty nůžky, rozetni ty dráty
a vrať se tam, odkud jsi mne vyhnal,
tam odkud jsi přišel."
Epilog
nejvíce opuštěných deštníků se
v pražských a vídeňských tramvajích projíždí
v dubnu

aprílové počasí navádí
k různým úvahám které moknou
a pak na slunci zase osychají

a už se sotva podívají
zpátky

Počet úprav: 8, naposledy upravil(a) 'Mario Czerney', 05.04.2006 20:04.

Názory čtenářů
04.04.2006 20:34
lumík
Jo!
04.04.2006 20:41
vesanus
no, na zaciatku som sa az po case spamatala, ze to co citam je vlastne este len prolog, az som sa konecne dostala k samotnej basni:) a musim skonstatovat ze myslienku a hlavne atmosferu to rozhodne ma, len by to akurat chcelo trochu prepracovat, aby sa to lepsie (hladsie) citalo. Inak toto dielko v sebe urcité caro rozhodne nesie, ale bolo by mozno prinosne keby si ho upravil do tej podoby aby si ho mohol preradit do kategorie "poezie", pretoze by bola skoda neucesat to:)
04.04.2006 21:04
Alan Marceau
Skvělý, Mario, jako vždy...
Připomíná mi to - snad tou vídní - jakoby nějaký sen od Freuda
A myšlenka s deštníkama rovněž ideální. Je to určitě za hvězdičku.
04.04.2006 21:10
Zuzulinka
připadá mi to jako sen
jako jeden z těch snů, co se nikdy nedozdají
ten po těžkém dnu
a když se do těžkého dne probouzíš

apríl je nehorší měsíc v roce*
04.04.2006 22:11
Vích
dnes je to ale složitější, rafinované
Konec mi chytil*
"Vem ty nůžky, rozetni ty dráty
a vrať se tam, odkud jsi mne vyhnal,
tam odkud jsi přišel."
04.04.2006 22:13
Mario Czerney
přiznávám, složité
04.04.2006 23:25
Emily
pěkný sen, ale doufám, že mně se zdát v noci nebude *
04.04.2006 23:55
Danny
Prastrýc mi dlaní zakrýval oči
to prý abych neviděl
a neslyšel štěkat
kosti našich předků
******
05.04.2006 19:47
Nimwen
úžasne surrealistické*
07.04.2006 20:30
kalais
konečně

(že jsem věděla, že to tam je
*
bez kecú

07.04.2006 23:11
silent
mário zraje jako víno a tato jeho báseň rozlévá se do mnoha směrů a cestiček jako málokterá jiná...
10.04.2006 16:50
Diotima
o přestřihávaných drátech jsem zrovna tuhle v noci slyšela ... připomněl jsi mi Konstantina Biebla a jeho krásné surreálno :-) moc povedené vše, tip
10.04.2006 20:59
Mario Czerney
Nikdy jsem ještě neděkoval hromadně: děkuju všem za svá vidění mého příběhu, možností vidění je zdá se mnoho. Extra poděkování Urvisimu, takovéto pozitivní kritiky miluju.-)
10.04.2006 22:17
Mario Czerney
Ano!
17.04.2006 17:14
Natasha
Uprostřed je na mě trochu moc efektních kulis, ale jinak je to dost povedený text :)
02.08.2006 20:54
Dominika
skvělé*
18.11.2006 11:52
palala22
*
28.03.2008 23:22
koniklec

nejvíce opuštěných rajčat je u Mária

05.06.2008 12:29
Mario Czerney
zpráva pro avízovaného:
Velikým městem dlouhá teče řeka,
sedm mostů ji spíná,
po nábřeží chodí tisíc krásných dívek,
a každá je jiná.
05.12.2008 00:46
mamelle
excellente idée

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)