Cesta mezi skalisky se kroutila a přitom se svažovala. Asim neustále pobízel koně a upřeně se díval před sebe. V pravé ruce pevně svíral luk se šípem a o chvíli později spatřil před sebou jedoucího Navara na koni, který se ohlížel a svého pronásledovatele též uviděl.
Asim ještě více bodl koně do slabin a namířil šíp v luku na navarského bojovníka, jenž si stále záda kryl štítem. Vzdálenost mezi nimi se rychle zkracovala. K jeho překvapení se v ruce pronásledovaného objevila kuše. Přes čnící špičku šípu se zadíval na částečně odkrytý bok jezdce a poté pustil napnutou tětivu. Jim vystřelený šíp prolétl těsně kolem boku Navara a ten o vteřinu později vypálil z kuše. Letící šíp Asim postřehl a ten se mu vzápětí zabodl do boku sedla. Rychlým pohybem jej vytrhl, zahodil a do luku nasadil další šíp.
Vzdálenost se opět zkrátila. Luk svíral pevně v ruce a přes šíp v napnuté tětivě viděl jezdce, jak se na něho v sedle pootáčí a opět svírá v ruce kuši. Ve stejný okamžik navarského vojáka ze zadu do hlavy zasáhla nízká větev stromu, a ta jej srazila ze sedla na zem. Asim zároveň vystřelil šíp a ten prolétl nad hřbetem koně a zabodl se do kmene stromu. Za chvíli dojel k ležícímu navarskému bojovníkovi, přičemž vytáhl meč. Navar se ve stejný okamžik překvapivě rychle postavil na nohy s mečem v ruce a čepele se za řinkotu střetly. Asim ztratil v sedle rovnováhu, dopadl na zem, a když se na ní dvakrát převalil, uviděl protivníka metr od sebe.
V pokleku do jeho rozmachu meče obratně nastavil štít, jenž vzápětí zasáhla čepel. Postavil se hbitě na nohy, přičemž učinil prudký výpad. Navarský bojovník ho taktéž vykryl svým štítem, načež se meče několikrát střetly za zvonivého řinčení.
Oba od sebe poodstoupili a hleděli na sebe přes okraje štítu. Navar náhle udělal prudký skok do předu za bojového výkřiku. Při vykrývání štítem jeho úderu Asim klopýtl levou nohou o pařez stromu, ztratil rovnováhu a spadl na zem. Ještě stačil svým mečem zabránit protivníkovi, aby ho bodl, přičemž nohami stojícího navarského bojovníka podrazil. Ten se skácel na zem a z ruky mu vypadl meč. Hbitě se postavil a chtěl ho probodnout, ale ve stejný okamžik byl do obličeje zasažen větším počtem drobných kamínků, které na něho Navar mrštil. Zavrávoral, meč mu protivník vykopnul z ruky a on mlhavě postřehl, jak se na něho vrhá postava svírající nůž.
Vzápětí dopadl zády na zem a pravou rukou svíral ruku, v niž držel navarský voják nůž. Přes slzení očí viděl rozmazaně jeho tvář a též čepel nože. Jeho protivník mu přimáčkl pravým kolenem k zemi levou ruku, na níž měl štít. Levou rukou se mu snažil odtlačit jeho pravou ruku a Asim pocítil, že dlouho jeho síle neodolá. Vzápětí se ostří nože dotklo jeho tváře. Napnul tedy veškeré své síly a udělal prudký pohyb svou dolní části těla. Na tváři se mu poté objevil krvavý šrám, ale Navara ze sebe shodil do strany. Z pod jeho kolena se mu podařilo uvolnit levou ruku a štítem jej prudce udeřil do hlavy. Poté mu vytrhl nůž a vší silou jej zabodl do jeho krku, v němž zůstal trčet.
Pomalu se postavil, setřel si hřbetem ruky pot na čele a zadíval se na toho koho přemohl. Když ze země vzal svůj meč, tak vyběhl na nedaleké kameny. Z nich měl výhled do širokého okolí a na planině za lesem spatřil navarské vojsko v podobě dlouhých zástupů vojáků, nespočtů vozů a katapultů. Současně uviděl z lesa vyjíždět jezdce na koních. Okamžitě v nich poznal navarské bojovníky. Že mají namířeno ke skalnímu jezeru mu bylo hned jasné, a tak rychle seskočil z kamenů, vyšvihl se do sedla svého koně a za chvíli ujížděl tou cestou, kterou přijel. Brzy kolem zabitého Navara projeli vojáci, kteří se tryskem rozjeli po cestě, přičemž se za nimi zvedaly oblaka prachu.
KONEC TŘETÍ ČÁSTI