Když chlapovi po čtyřicítce prdne v kouli, je to jako kdyby mu prdlo ve všech. Čtete správně, ne ve švech.

Je to jako když spadne pivovarský komín. Srdce se vám náhle rozbuší jako když u Klapzubů naklepávají řízky, a to vše přehluší i zákeřné údery do té doby nepřekonatelné krize středního věku.

Podíváte se na své ruce a zaúpíte bolestí nad do krve rozdrásanými prsty mezi kterými vám do té doby protýkal život. Najednou si uvědomíte, že už nemůžete čekat, že to, co chcete, není něco zkoušet, ale to, co chcete, je stát si za svým slibem , dodržovat jej, žít pro něj, protože jedině tak můžete žít v klidu. Je to prostě jinak. Už nechcete budovat vztah z otevřenými vrátky, kdy si v noci potichu můžete obléct trenýrky, položit klíče na stůl a zabouchnout dveře i srdce. Dojde vám, že jestli něco chcete, jestli vás něco bude naplňovat štěstím, pak to bude plnění slibu všech slibů „ve zdraví i v nemoci, dokud nás smrt nerozdělí“.

Pokud s ženou svých snů cítíte, že kdesi nad vámi se utrhnul kabel vysokého napětí a že jiskry mezi vámi vám sžíhají i chlupy v nose, je zbytečné na cokoliv jiného čekat. Nenamlouvejte si, že není kam spěchat, že vás možná potká ještě něco mnohem víc úžasného, vždyť pokud to, co teď prožíváte, považujete za to nejúžasnější ve vesmíru a přilehlých galaxiích, nemusí už vůbec nic úžasnějšího být. Nedělejte ze svých citů prázdné svačinové pytlíky.

Uvědomte si, že vás minimálně 86 400 krát za den obchází zubatá, že 86 400 krát za den riskujete svůj život. Co tedy riskujete víc, když cítíte, že chcete žít pro ženu, pro kterou jste si nechal vypálit i chlupy v nose?  Čas je velmi relativní, proto nečekejte na nic, nic lepšího už prostě nebude. Kupte nejkrásnější zásnubní prstýnek a na procházce třeba přes Karlův most řekněte ženě, pro kterou se vaše srdce chce utrhnout z aorty, že byste si přál za ní i dýchat, jen kdyby si to přála, že máte tu odvahu s ní sdílet vše dobré i zlé, ve zdraví i v nemoci, dokud vás smrt nerozdělí.

Pozn.:

Na Karlově mostě si však neklekejte, japonští turisté by si vás mohli splést s ostatními homeless a do kapuce by vám mohli hodit desetikorunu.

Doufám, že až sem jste nedočetli, že jste vyběhli do nejbližšího květinářství….a pak směrem ke zlatnictví.

Pro ty, kdož čekají , zda toto sepsané pominutí mysli bude mít nějaké rozuzlení, uvedu jen: