| Dílo #2487 |
|---|
| Autor: | nia |
| Datum publikace: | 17.01.2004 00:51 |
| Počet návštěv: | 1193 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 2 |
| Prolog |
|---|
|
| hra o slova |
chci si hrát na životní cíle
které budou jiné než
statisíce slov za jedinou noc
vidět od svítání do soumraku
jinak než přes masku paní tvorstva
velká slečna nezávislá
se schová za zástěrku půlnočních slz
ze kterých si utká kamennou tvář
pocity si vypíše do diáře
aby nezapomněla žádnou část kostýmu
a ze všech slov na světě
je pár Tobě nejzaslouženějších
(děkuji, promiň, mám Tě ráda, jsou jen začátek)
pro které bych jednou chtěla najít odvahu
které bych Ti jednou chtěla říct |
|
| Názory čtenářů |
17.01.2004 20:07
 Seregil
|
Slov není nikdy dost... |
19.01.2004 21:43
 hubitel
|
přečetl jsem... líbilo se... docela dobře tomu rozumím... docela odhalující text... |
21.01.2004 11:16
nia
|
Seregil > jak kterych ;)
hubitel > na me az moc, co? :) |
21.01.2004 11:21
Seregil
|
No, to máš asi pravdu... někdy je lepší mlčet... to však neplatí o této básni... |
21.01.2004 21:26
hubitel
|
nia: nee, už tě znám přece, takže žádný překvapení, nee :)) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|