Staré anglické přísloví praví: „Co chodí okolo, to si tě najde!“ A asi tomu tak je. Také se tvrdí, že štěstí přeje připraveným, ale v lásce je to jinak. Nechoďte lásce naproti, mohlo by se stát, že nebudete zrovínka doma, když u Vás zazvoní u dveří. Žít v blbém vztahu je mnohem horší, než žít sám. Jakmile si na samotu zvyknete, dostaví se trochu alibistická ale uklidňující a osvobozující myšlenka, že vlastně můžete mít všechny ženy na světě, když si usmyslíte, ale Vy nechcete, takový jste bombarďák. Ale to předtím brouzdáte Internetem hodiny a měsíce, abyste vystopoval alespoň náznak stopy po ženě, kterou jste si vysnil. Hledáte střípky naděje, že taková opravdu existuje, jen neví, že existujete. Po pár měsících leží vaše naděje v koutě, v rozkladu, napůl zkonzumovaná červy pochybností, zapáchající marnivostí času. Ale Vy neustále surfujete a hledáte, po ulicích chodíte zpříma, aby nebylo rozeznat, že Vám beznaděj hrbí záda, až jednoho dne rezignujete na všechno okolo Vás. Překonáte pocit zbytečnosti tím, že si namlouváte, že vlastně neexistujete a proto se o Vás nikdo ani nemůže zajímat. Nikomu již nepíšete, nikomu nevoláte, nesnažíte se ani o verbální komunikaci, protože Vaše energie se nedostane dál než na konec vašeho ochlupení. V momentě, kdy se začnete rozmýšlet, zda se ještě vůbec vyplatí nadechnout, zda máte ještě otevírat oči, zda vůbec máte škrtnout sirkou u otočeného knoflíku sporáku, v momentě, kdy se rozmýšlíte, zda sevřít volat pevně v ruce a nepodvolit se zatáčce, v tom samém momentě se zjeví Amor Terminátor, vytrhne telefonní sloup, ostrouhá jej do špičky a vyrazí Vám jím všechny vnitřnosti z těla. Přišpendlí Vás jako běláska hřebíkem pětistovkou, že Vám okolo hřebíku kouká jen šest výčnělků těla, se kterými mrskáte jako po zásahu elektrickým proudem a lapáte po dechu. A jste zpátky ve hře. Svět je opět barevnějším, ženy voňavějšími, hormóny se Vám neorganizovaně bouří, objevuje se nekontrolované akné a neovladatelné erekce. Je jedno, jestli je Vám třicet nebo šedesát, stále na Vás leží kabel vysokého napětí a "Je zákázáno dotýkati se kabelů i spadlých na zem." Nikdo Vám však nezaručí, zda je to konečně ta opravdová láska. Ale i přes ty sladkobolné nezvladatelné chaotické pocity to stojí za to kdykoliv. Jen lásce nesmíte chodit naproti, mohli byste jí minout. |