Život je dům s mřížemi na oknech Z nich lidé slepí dívaj se ven A s prosbou o pomoc na roztřesených rtech Hážou kamení do oken. Každý den berou léky na zklidnění V podobě hnusně přesládlejch lží O kterejch pokorně jsou přesvědčeni Že jednou vyléčí. Ref: Jseš to ty a jsem to já Ta ochočená loutka Jsem v tom sám / Já samotná Ničí nás společná choutka. Vypadnout z těch hnusnejch bran Třeba si jen tak plout Otevřít je dokořán A do všech stran Se rozeběhnout. Život je dům s černými fábory A těžkej zámek jeho brána má A nápis nad ní cizinci napoví „Vítej mezi bláznama!“ Po letech divoký lesk z očí vyprchá Lidé se s životem naučí sžít A když někdo dveře konečně odmyká Nechtějí ho opustit. Ref: Jseš to ty a jsem to já/ spolu. Ta ochočená loutka Jsem v tom sám / Já samotná Ničí nás společná choutka. Vypadnout z těch hnusnejch bran Třeba si jen tak plout Otevřít je dokořán A do všech stran / už nebýt sám / Se rozeběhnout / spolu / |