Dílo #22972
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.01.2006 13:46
Počet návštěv:1096
Počet názorů:4
Hodnocení:4

Chorál věčnosti

Kde prameny zlátnou

tam stíny pohasnou

v rytmech preludií

varhan

a tóny zjasňující

rozruší mozky kornaté

tak

že cévy popraskají

přílivem krve mládí

které se probudilo

echem mollovým.

 

Znáš pocit marnosti

tavené okem rozzářeným?

Ta láva

dnes svět zaplaví

žárem zničujícím

a vyčerpá sílu

z milenců

pro nové zrození.

 

Tak unaveni

se opět navrátíme k pramenům

nyní již vyschlým

a mlhou mysli

je naplníme

pro nový třpyt

i pro úsměv.

 

Názory čtenářů
23.01.2006 18:31
Nechci
koukám, že sem minule prudil nadarmo :)
23.01.2006 21:32
Jan Urban
Když to je těžké, a já se tolik snažil.
26.01.2006 14:25
majusa
je to fajn. ***
23.03.2007 09:47
engelmar
Mě se to dílko docela líbí, když třeba teď čtu ty albiho mírně oplzlé básničky, tohle mi přijde takové hlubší a upřímější.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)