Tak jako se dobří holubi vracejí
a smutek vystřídá pouhá tichost
se mohou vracet i chvíle.
Tak jako krev vytryskne až po vytažení nože
a ústa krváci, jen když chtějí něco říci.
I hjá krvácím.
Ne s pláčem, s křikem, běsem.
Pouze s melancholickou vděčností
a smutným očekáváním.
S rozbitou tváří očekávám další ránu.
Ten krkavec, co mi urval kus srdce,
ještě není nasycen.
Ze studené dlažby chci poděkovat,
za to co bylo,
za to, že si mohu vyzkoušet, kolik je ve mě chlapa.
A ještě jedna prosba
Nedovoluji si prosit o lásku a štěstí.
Rád bych jen uměl rozdat lásku a štěstí, které jsem sbíral celý život.
|
|
