Dílo #21689
Autor:Alan Marceau
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.12.2005 16:38
Počet návštěv:1043
Počet názorů:6
Hodnocení:4

Prolog
Jaký to paradox, že chce-li člověk poznat absolutní volnost otevřeného vesmíru, musí být zavřený ve skafandru a připoután k mateřské lodi
O nebi
Nebe bylo bez hvězd, bez měsíce
Zato já jsem hořel jako svíce
To nad kostelem slunce zhaslo
A vzduch rozpouštěl se jako máslo

Nebe bylo bez hvězd, bez měsíce
Přesto bylo světel na tisíce
Blikaly neony a pouliční lampy
A já jsem hleděl oknem do ulice

Všude samé žárovky a samé drátky
Svíce je vosková a knot je krátký
Oslněn tím světlem neviděl jsem více
A nebe bylo bez hvězd, bez měsíce

Názory čtenářů
13.12.2005 18:51
Mario Czerney
nojono...
no a co jako?
13.12.2005 20:16
Anny
Kdyby jen ten knot byl krátký, ale ono už i ten vosk je jaksi mněkčí.
13.12.2005 21:46
Vladimír Ochrana
to máslo je tam jako pěst na oko
15.12.2005 13:43
Vochomůr
*

02.01.2006 22:25
Nechci
máslo mě taky zarazilo, jinak hezký*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)