V osmém Tvém kruhu je
zrajících polí
ve státech oblohy
tepaných vlasů

svaté je pomáhat
jdoucím odkudkoli
beznohým na nohy
slepým do jasu

modli se se mnou
tak aby poránu
sluneční rubín
dotkl se čela

tam kde jsou v potocích
kameny v pohybu
než horkým sykotem
vlétnou do popela

zem která vstává
mluví Ti o tvaru
šípek Ti z beder
u srdce zatíná

jitrem chlad provléká
jiskrami pohárů
červeným chlebem
tělem jak krajina