Dílo #21384
Autor:Krokodýl
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.12.2005 10:22
Počet návštěv:1643
Počet názorů:8
Hodnocení:5

Prolog
teprve nedávno mi došlo, že to ty jsi mi ukázala první hvězdy
Prý si nosím hvězdy v sobě
Bylo pod mrakem
a ostrý vítr řezal mi tvář,
déšť a sníh bičovaly má záda
úplně do krve rozedřená.

A na zešedlé obloze
vyšla první hvězda.
"Podívej," řekla jsem
a prstem ukázala k obloze.

"První hvězda," usmála ses
a pak jsme se dívaly spolu.
V tu chvíli mi byl jedno déšť
i zima,co mě pohltila.

A ač to nedopadlo dobře,
to, mezi námi, satisfakcí
mi je, že viděla jsem s tebou
první hvězdu.

"Díky, žes mi ukázala první hvězdu,"
kývla jsem a tak nějak se mi ulevilo.
"Neukázala, hvězdy si nosíš v sobě,"
panáček na semaforu zablikal.


Dnes jsem viděla poslední hvězdu,
zářila na obloze, když jsem spěchala do práce,
a vzpomněla jsem si na tebe.
"Ta hvězda, to jsem já..."

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Krokodýl', 01.12.2005 10:31.

Názory čtenářů
01.12.2005 10:28
johanna
to je hezky něžné... akorát si oprav tu sešedlou na zešedlou
01.12.2005 10:30
Krokodýl
opravím..je to psané v práci.....echm...klid tu není :o)
01.12.2005 11:08
Aa
děkuju...
01.12.2005 11:26
lumík
Krásná.
01.12.2005 15:20
marťánek paní Koutné
nesu ti jednu malou*
01.12.2005 15:30
Digdag
*
01.12.2005 17:45
Albireo
Proti proudu - na mě to nijak moc nepůsobí. (A to hvězdy miluju!)
20.12.2006 13:12
kouzelná_květinka
každý jsme nějakou hvězdičkou :-))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)