Dílo #21334
Autor:bříza
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.11.2005 15:12
Počet návštěv:1665
Počet názorů:11
Hodnocení:18
Patří do sbírky:Rozvzpomínání světla
Patří do archívu:<Soukromý> Lamanai: Klenoty pro potěchu Lamanaiovy duše,
<Soukromý> koniklec: uLOVEné básně,
<Soukromý> lumík: Ve dřevě skryto

oheň ze suché jabloně

suchými rty
ošatku s jablky
jak světlo padá
kůže je svraskalá
jak svět opadá
chlad
nebožka pramáti
takové ruce měla
od třísek
od popela
od husí krve
do uzlů zkroucené
kořeny jabloně
která tu za oknem
hrozí a vyčítá
dlaň - prsty bez citu
brázdami rozrytá
mráz
ten kdo chybí tu
křehne mu mokrý šat
do střepů
nedýchat
nechat se vésti
země je jako mlat
pevné jsou cesty
černý a bílý sad
jen krve v pěsti
nelze se dořezat
jen slunce do očí
řeže a krvácí

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'bříza', 30.11.2005 08:14.

Názory čtenářů
29.11.2005 15:50
Bix
Jabloň nikdy nebola taká krvavá ako u Teba...
29.11.2005 16:59
Lamanai
moc pěkný *
29.11.2005 19:29
Hester
30.11.2005 09:21
rire
joj, tady bych dal tech tipu i pet*
30.11.2005 10:50
Atalanta
Pamatuju.
30.11.2005 11:39
guy
*
12.01.2006 15:40
kanyapi
až trochu bolavé. trochu dost. * asi že venku sněží
27.03.2008 11:32
koniklec
--
31.03.2008 19:54
horomila
,,,

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)