Lhát nevinně jak časové údaje na informačních tabulích Vítr zafouknul semínka zimy pod nehty a teď v teple nesmlouvavě klíčí Déšť mne pozdravil ze tmy Ani nevím z které strany Ač listy padají pravdivě k zemi a zem jen falešně k nim vztáhne ruce zaprášené nevinou Střelky kompasů ukazují k jihu Nechtěj vědět proč Tak vypusť to hejno stěhovavých ptáků co máš v rukou Mezi údery křídel zazní pentatonika štěstí Pět zvonků Mezi údery křídel odejde i poslední přání pozdravit déšť a napravit kompasy Pět zvonků co tak bolestivě klíčí pod nehty Ani nevím z které strany Až praskne zem nehtů zaprášená nevinou Vytrvej v bolesti až do souzvuku Vytrvej stát mezi údery křídel Třebas i andělů |