Pod oknem sedí

zajíček

a spí spánkem denním

jen aby zadupal

do hlubokého snu mého

ve kterém

tápu podivnými světy

kde branou do pekel

projíždím do ráje jízdou zběsilou.

Ve známé ulici

ale v cizím městě

kočíruji kočár neskutečný

bělobou oblačnou

jen proto

abych zabrzdil

u zákoutí temného

zahleděn do rudého přísvitu,

na anděla s ďáblem

kteří tančí

valčík na rytmus polky

bez přestání.

Unaven pohledem

na kopyto s křídly

beru opět

do rukou opratě

z dlouhých zaječích slechů

a ujíždím rychle snům

do sladkého probuzení.