LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #2092
Autor:	Shaylen
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Povídka
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	02.02.2004 15:25
Počet návštěv:	2554
Počet názorů:	21
Hodnocení:	7

Zabíjení zvířecích nepřátel

Já vím zabíjet slabší a nevinné se nemá. Ale občas se musí, jinak by nás přemohli.....

Byly mi dva roky, když jsme měli zlého kohouta. Kohout byl skoro stejně velký jako já a dovolil si dost: skočil na mě a podrápal mě. Já brečela. Utrpěla jsem šok, který se projevoval tím, že jsem se v příštích letech slepicím s kohoutem vyhýbala, jak jen to šlo. Kohoutův život byl zpečetěn. Šel do polívky. Maminka mi nalila plný talíř a s nadšením mi říkala: „Tak papej, tady plave ten zlej kohout.“ Já se smutně podívala nejdřív do talíře a pak na maminku. „Maminko, ale já toho zlýho kohouta papat nechci...“

Zlého kohouta jsme měli i nedávno, ale toho jsem si tak neužila. Dovoloval si na každýho. Nestačilo, že ho někdo nakopnul jednou či dvakrát.....stále se vracel a chtěl se prát. Muselo se ho nakopnout aspoň pětkrát, aby neotravoval do příštího dne. Pak zase bojoval. Babička zase vyhrožovala, že půjde do polívky. Nakonec koupila ještě jednoho kohouta. A tak ten zlý kohout se pere s tím novým a na nás nemá čas.....

Zabila jsem myš. Tedy já ne, kamarádka, ale já jí pomáhala povzbuzováním. Jsem hříšnice. Snad polehčující okolnost by mohla být, že jsem byla malá, byla zima a mozek nepracoval tak jak má.... Sáňkovaly jsme s kamarádkou na kopci a uviděly malou myšku. Kamarádka řekla, že jí zabijeme. Já přikývla. Myšku přikryla dlaní v rukavici. Hrnula na ní sníh a dávala jí karate. Já křičela: Tak zabij ji, nebo uteče! Ona říkala, ať jí jdu pomoct, ale já kroutila hlavou, že ne. A tak ji zabila ona sama. A já byla spolupachatel. Myška vypadala smutně a krásně, když byla zabitá. Začaly jsme obě brečet a rozhodly se, že jí postavíme hrobeček. Myší hrobeček jsme postavily. Na hřbitově jsme ukradly malý věneček, ale byl už odhozený na hřbitovním smetišti, takže jsme ho vlastně neukradly, jen jsme odklidily odpadek.

Chudinka myška. Zabitá ve sněhu.

A pak už jsem zabíjela jenom mouchy, komáry a ostatní havěť.

Názory čtenářů

02.02.2004 15:48

Hester

polívku ze zlýho kohouta bych taky nechtěla :-) ale víš, co je "kohoutí vývar"? To je, když je málo polívky a nastaví se vodou z kohoutku :-) tam, kde se stravuje můj bratr, to prej dělají pořád.

*

02.02.2004 16:01

Shaylen

Jé, díky za tip na vaření....dnes bude kohoutí vývar, tedy nemám ani trošku polívky, takže to bude jen z kohoutku vodička..:)

02.02.2004 16:05

Hester

tak to teda dobrou chuť :-) to už radši tu soutěžní česnečku.

02.02.2004 16:25

Humble

Jo, kohouti dokážou být pěkně drsní, taky jednoho pamatuju, toho se báli i dospěláci. A myšku jsem ondynoj kremoval v kamnech. Fuj, to jsou ale morbidní témata :o)*

02.02.2004 16:44

fungus2

Hm. Trochu drsné, ale rozhodně na TIP

02.02.2004 16:48

Hel

02.02.2004 17:54

Albireo

Kohoutku, dej vodičky ... vlastně tam to bylo naopak, ne?

02.02.2004 23:11

Pavla

Všichni jsme vlastně vrazi... Nebohej spolužijících tvorečků. Vždyť já říkám, že člověk je na Zemi parazitem.
Moc pěkně a čtivě napsaný a co se prvního zážitku s kohoutem týče - mám ten samý :))*

02.02.2004 23:30

pavson

Jako rybář leccos zavraždit už dokážu. Co si ale představit nedovedu, dorazit například přejetou srnu. Holejma rukama jí zlomit vaz, jako onehdy kamarád. Pak jsem se s ním nechtěl bavit, s vrahounem. Usmířily mě až srnčí řízky.
Predátorský povídky jsou vždycky inspirativní.
*

02.02.2004 23:33

Pavla

Usmířily mě až srnčí řízky.
Teda Pavsone, to jsi pěkný kujón! Jak můj táta - odjakživa u nás zabíjela králíka máma, která ho ovšem ale nejedla, jen táta se po něm olizoval!

03.02.2004 03:16

Shaylen

To u nás jsou všichni myslivci a navíc mysliveckej hospodář, takže k nám všechny přejetiny vozej,,,...a je to smutný, co lidi těm zvířátkům dělaj...
moc díky za názory

03.02.2004 04:00

Humble

Tyhle řidičské zážitky mám bohužel taky, ať se tomu snažím zabránit, jak se dá. Co s tím, to věru netuším :o(

03.02.2004 04:02

Shaylen

HUmble jaktože ponocuješ?? Nebo jdeš do práce?

03.02.2004 04:51

Humble

Já v práci jsem - od večera do rána a od rána do večera :o)

03.02.2004 12:48

Albireo

Já se jako děcko zase hrozně bál housera. Doku mi někdo neporadil, jak to kdysi jako kluk vyřešil můj táta: do toho syčícího chřtánu mu zblízka hodil kamínek a bylo po houserovi.

03.02.2004 20:32

Pavla

Pravda, je to docela brutální obrázek.. ale nějak jsem nemohla odolat...