Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #19891
Autor:Rybi
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.09.2005 23:15
Počet návštěv:963
Počet názorů:8
Hodnocení:7
Patří do sbírky:tak ještě mý vzpomínce

Jiříkovi S., první poslední

víš, už nikdy jsem neshořela pod elektrickým vedením jedna malá holka plus miliony jednotek impulsů do ticha a tvoje rty

víš, už nikdy jsem nezkusila skákat přes kaluže a vždycky vlítla do nich, protože jsem chtěla vědět, jestli mi někdo podá ručník

víš, už nikdy jsem nebyla milenkou s popelníkem na prsou uvezněným mezi zvědavými prsty tvých věčně neurčitých těkavých očí

víš, už nikdy jsem neuměla být bezstarostně se rozpouštějící souběžně s čajovou lžičkou cukru v kafi našestkrát...

a mrzí mě, víš, že to nikdy je pro tebe
rovnám se sobě na entou
a jsem zas sama
celá bez sebe...

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Rybi', 22.09.2005 06:02.

Názory čtenářů
21.09.2005 23:27
Burlev
moc ukecané, ale závěr libí dosT
22.09.2005 08:01
Karp
někdy to skřípe, ale je to opravdu vyznání.
22.09.2005 09:13
Albireo
Ano, závěr je nejlepší *
22.09.2005 18:40
apendyks
ukecané - možná
pěkné - určitě
*
22.09.2005 21:48
Raimund Jezu
Neřekl bych ukecané.Básnička se dobře čte a dlouhá zase tak moc není.T
22.09.2005 21:54
Mat
jo, ten závěr je pěknej*
23.09.2005 20:03
midiman
No prostě, opakuju: ano, ten závěr je úderně stručnej, ve správném kontrastu s tím rytmickým užvaněným textem na začátku. Takže i jako celek je to čitelný*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)