Dílo #194
Autor:Stařec
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.10.2003 14:07
Počet návštěv:527
Počet názorů:4
Hodnocení:1
Patří do sbírky:Přátelé jsou jako prach ( na rukou )

Prolog
Stařec měl Přítele . Přítel musí odcestovat za svým životem .
Putování
" Musím odejít, Starče ,"řekl Přítel .
" Já tě tu nedržím . "
" Ale někdy se zas vrátím . "
" Ne, nevrátíš . Neměl bys chodit . Ať už lidé mají světlé vlasy či tmavou pleť, jsou to lidé stejní jako u nás doma . Obklopí tě falešnou láskou a zradou . Ale běž, dokud nezjistíš, že náš hrad je nejdůležitější a naše ženy nejkrásnější . "
Epilog
Po očích mi stékaly slzy, protože on byl můj jediný Přítel a já věděl, že jej už nikdy neuvidím . Umřu sám, protože Přítel musí objevit stejný svět a i on zemře sám, protože nehledá Přátelství, ale Lásku a ta je pomíjivá a nesnáší pohled na umírající .

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stařec', 28.10.2003 14:07.

Názory čtenářů
28.10.2003 15:19
Terra
to mám nějakou smůlu, už třetí dílko co jsem otevřela, ve kterém se umírá
28.10.2003 16:07
houbicka
budu o tom ještě přemýšlet.... zajímavý, něco na tom bude, i když, kdo ví, opustí-li nás přítel, když umíráme....
tip*
29.10.2003 11:43
NIN
slzy stékají z očí, ne po očích
29.10.2003 16:37
Wiki
jak která láska je pomíjivá...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)