Žena, co vypadala jako dáma,
si nechala vytetovat na tvář
japonské válečné znaky...

Dva mladí lidé
si na zakryté kašně na Karlovo náměstí
dopřávali zmrzlinu.
Blond slečna se snaží protlačit nedojedený kornoutek
skrz skruže,
ale nejde jí to.

Ve 21:30 si jistá žena smyla z rukou barvy,
aby mohla obejmout svého muže.

O tři dny později položil jeden muž telefon,
navlékl si rukavice
a vydal se na operační sál.

Téhož dne pozdě v noci
svítila fluoreskující hvězda
na dveřích WC dostatečně na to,
aby rušila.

Poblíž Vršovického nádraží
zatáhl ve 23:11 strojvůdce za brzdu,
a s obavami se zahleděl do tmy.

Den na to,
v redakci místních novin zazvonil telefon (v 17:45),
právě ve chvíli,
kdy v kávovaru došla káva.

4 hodiny a 13 minut poté probudilo
zoufalé vlčí vytí stařenku.
Vzpomněla si, že má vnučku,
a rozplakala se.

Muž, opravující orloj,
se právě převlékal do pracovního.
Přemýšlel, u kterého světce začít
a hodil si mincí.

Dopadla přesně 11 hodin předtím,
než se otevřely brány galerie J.Sudka.

Žena, vracející zapůjčené knihy,
se zastavila vprostřed kroku -
- ani jeden titul nepoznávala.

Neznámý muž si na Náměstí bratří Synků
zakoupil od bezdomovce kalendář,
kde chybělo pětačtyřicet týdnů.
Oba dva jsou přesvědčeni,
že udělali dobrý skutek.

K Vltavě se přišel napít bílý jelen.