Dílo #17589
Autor:Pišta_Hufnágl
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.06.2005 15:30
Počet návštěv:2613
Počet názorů:25
Hodnocení:8

Prolog

Slíbená první část ságy. Ze msty ke čtenáři...

Pravděpodobně zde bude poodhalena rouška divných rysů Vosákova chování, ale těžko říct.

P.S. Obrazovou přílohu najdete tuhlenc.

Vosák I. - Vosák náladový

          Být k Vosákovi milý, to znamená udělat velkou chybu. A pocestný Pichlík k němu milý byl. Nejenže mu dobrovolně postoupil svou barovou stoličku (Vosák nesnáší slabochy), ale ještě mu nabídl cigaretu. Takové věci se neodpouštějí…

            „Zkazil´s mi náladu, bídáku!“ rozzářil se Vosák.

            „Ale… vždyť vypadáte celkem spokojeně…,“ nechápal pocestný svou vinu. Fík, vida kterak Vosák překypuje štěstím, odvedl raději pocestného Pichlíka do bezpečí Natovo kuchyně. (Tedy, kuchyně... Nat cedulku s tímto eufemismem umístil nad dveře poté, co obdržel, dle svého názoru neoprávněně, pokutu za černou skládku.)

            „Proč mě sem vedete?“ zajímal se pocestný, „Tady já být nechci! Smrdí to tady…“

            „Smrdí nesmrdí, hlavně, že se sem Vosák neodváží. Jste teď ve vážném nebezpečí, člověče nešťastná. Zkazil jste Vosákovi náladu!!!“

            „Ale jak to? Vždyť jsem k němu byl celou dobu slušný!?“

            „No právě!“ Z Fíkova hlasu zaznívala naléhavost. „Vysvětli mu to, Pišto,“ kývl na mě.

            „Věc se má asi takhle,“ začal jsem. „Vosák má špatnou náladu pořád. Programově. Špatná nálada je pro něj to samé, co pro nás dobrá. Což znamená, že zkazíme-li Vosákovi náladu, tak ze špatné se stává jaká?“

            „Ještě horší!“ vyhrkl Pichlík a pyšně se usmál.

            „Špatně!“ Úsměv se vytratil stejně rychle, jako vznikl. „Je to obrácený postup, chápete? Vosákova nálada se kazí ze špatné na dobrou, z mizerné na lepší.“ Pichlík začal jevit známky dezorientace.

Doposud tiše přihlížející Smolík se pokusil zachránit situaci výkladem, o němž se domníval, že jest přehlednějším :

            „Vždyť je to jasný – špatná je vlastně dobrá, takže lepší je horší a mizerná je celkem fajn. Stejně tak nic moc je ucházející, ale příjemná stojí za prd. Jednoduchý, ne?…“

            „Hmmmm……,“ vyjádřil se již totálně zmatený Pichlík a poručil si dvojitý Natův speciál. To už dlouho nikdo neudělal. I my, ostřílení Krhúti, pili jsme tuhle Natovu příšernost jen velmi sporadicky, zpravidla po prožití nějakého výjimečně hnusného životního příběhu. Chtěl jsem tedy Pichlíkovi jeho úmysl rozmluvit, ale to už se od baru řítil Nat s lampou toho fujtajblu v ruce.

            „Zblbnul,“ konstatoval Fík. „Jinak by si, Nate, tu tvojí břečku nikdy nedal…“ S tím nešlo než souhlasit, nicméně nebyl dobrý nápad říkat to Natovi do brýlí.

            „Břečku, jo?!?!“ zaječel uražený barman. „A kolikrát´s to tady pil ty, nevděčníče?!“

            „To bylo z nouze!“ bránil se Fík.

            „Já ti dám z nouze! Prostě ti to chutná!“ To byla ovšem strašlivá urážka. Klidně bych překousl, kdyby Fíka osočil, že je – s prominutím – charakter, ale tvrdit, že mu chutná ten patok, to ne. Do toho jsem se musel vložit.

            „Kecáš, Nate! Fík takový prase není!“

            „Že ne?!“ dostával se Nat do varu, „Tak sleduj!“ vykřikl, mohutným skokem přeletěl barpult a s flaškou svýho speciálu v ruce přistál Fíkovi za krkem. I s tou lahví vážil něco přes devadesát kilo, a subtilní Fík to nevydržel. Padl na záda a Nat mu v mžiku seděl na prsou. „Chlastej, závisláku!“ zavil, cpaje přitom Fíkovi láhev hrdlem do hrdla. Nebohý kamarád se ještě chvíli mrskal, ale pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Jeho svaly na moment ochably, v zápětí však, jako by do těla začala odkudsi proudit životodárná energie, vzepjal se jako luk a třesoucíma se rukama neomylně nalezl láhev, vklíněnou mezi přírodní a umělou část chrupu. Něžně, takřka smyslně flašku toho hnusu objal a s neskutečně procítěným orgastickým zaržáním dopil poslední kapku………

            Stáli jsme se Smolíkem jako opaření. Hrouda stál skutečně opařený, neboť se hrůzou z viděného polil grogem. Pichlíkovi bylo všechno jedno a zaujatě si slintal na kalhoty.

            Nat provinile hleděl k zemi. Cítil, že to přehnal. Mně ale najednou došlo, že nic z toho se nestalo náhodou - zblblý pocestný Pichlík, naše hádka, odhalení Fíkovo perverznosti...

            Z kuchyně sice na bar vidět bylo, ale já se dívat nepotřeboval.

            Od první barové stoličky zleva se ozvalo ulehčené vydechnutí. To se Vosák blaženě zachmuřil.

Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Pišta_Hufnágl', 29.07.2005 12:18.

Názory čtenářů
23.06.2005 15:44
Pišta_Hufnágl
Jak jsem ho tak viděl, ty dva se znát, tak jsi osamělá jak Robinson... :)
23.06.2005 15:46
Pavla

spíš Robinsonka... pekelný čtení, sem se jako dítě třásla, jak to bude dobrodružný a vono prdlajzz, Majerová nevrmór!

23.06.2005 15:49
Pišta_Hufnágl
Jak říkám, není většího potěšení, než pomstít se čtenáři.... .) Však si počkej na druhý díl. Budou tam draci, čarodějové, baronesy, nešťastně umřelí bídní manželé, hostesky, kocour, voňavka, bůh....
23.06.2005 15:57
Pavla
třesu se na to, jak puding na talíři!
:)
23.06.2005 16:03
Seregil
Jo.... dobrý... :)))
23.06.2005 16:21
kouzelná_květinka
kujuuuuu..... ježíši, to prostě miluju!!!
23.06.2005 16:25
Pišta_Hufnágl
nz :)
23.06.2005 18:05
Humble
Příjemné počteníčko :o)*
23.06.2005 18:57
romi
w o w

a já...

a já cítím Terryho atmosféru

a to...

a to se nestává

tip
23.06.2005 19:09
Pišta_Hufnágl
Čího? Terryho?
23.06.2005 23:59
romi
Prattchet
nevím, je to jiné, ale připomnělo mi ho to....
24.06.2005 00:04
kouzelná_květinka
aj :-)
24.06.2005 11:47
Pišta_Hufnágl
Romi: Jo tenhle... Četl jsem od něj půl první zeměplošné knihy, a člověče já se málem unudil k smrti... Takový mi to přišlo čím dál tím stejný.
24.06.2005 11:55
romi
to je dost možný, buď ho lidi milují nebo nenávidí (jsem díkybohu v první skupině z nich :o))

taky nejsi on, to jsem neřekla...(po pravdě, on je daleko lepší :o))

možná jsi si jen vybral špatné dílo, ono se taky nemůže pořád jen dařit, taky jsem od něj četla něco, co mě moc nechytlo...už si mě rozmazlil určitou úrovní a to, co je pod ní, mě zklamává...

no nic, chtěla jsem jen říct, že zbožňuju jeho lehce i tvrdě ironizující nádech někde, kde to člověk normálně nečeká a tudíž je pak velice "nepříjemně" překvapen a projevuje se to různě, např. že se začne čtenář ve vlaku narvaném lidmi řezat jak debil a i přes pohledy pobouřených nikterak nemůže smích smích zastavit...ale to je na delší povídání :o)

a něco z toho jsem v tom tvém našla...jen odvar, ale bylo to tam a rozhodně si tě asi ještě dám, teda ne tebe, ale nějakou tvojí věcičku.

hezký den :o))
24.06.2005 11:56
romi
2 smíchy - 1 smích = 1 smích
:o))

to je zase den
26.06.2005 10:12
Pišta_Hufnágl
romi: K nekontrolovatelnému řehnění v MHD mě dosud donutily pouze dvě knížky - Pan Kaplan, a pak Bubáci pro všední den.... :)
26.06.2005 11:45
romi
:)
28.06.2005 10:03
Hester
:-)
13.07.2005 22:38
Tadeáška
a zase dokolečka dokolkeho :o)))
30.08.2005 17:13
Hluk Malér
sranďuch*
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)