No a tak, syn se tvářil uraženě že nedostal pišingry ke dni dětí byla jsem hastroš v elegantních šatech a teplákové bundě a ještě ty igelitky, s papáním a sazenicemi rajčat a pivoněk, prej skoro bezdomovec šeptala ředitelka, jó, bezdomovec? takhle na mě? a to ještě nevíš, že dneska odpoledne máš službu se mnou, budeš se muset červenat a stydět, jo, pane, za jiné, to se to stydí splihlá, a ty barvy na těle a na vlasech vyšísované a vybledlé, cezené nudle a večer před domem přešlapuje slečna mého syna co se s ní rozešel před víc než rokem, táhnu své splihlé vlasy kruhy pod očima, zmrzlé srdce, bosé nohy v rozdrbaných sandálech do hospody na rohu, cuká mi obočí jsem laskavá, nalívám se pivem až se mi vole nadouvá jak pelikánům těm krásným ptákům těm velkým ptákům no jo, a zejtra bude čtvrtek |