Dílo #13122
Autor:Diotima
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Překlad
Zóna:Jasoň
Datum publikace:20.01.2005 15:34
Počet návštěv:702
Počet názorů:9
Hodnocení:1
Patří do sbírky:Poklady české poezie

Prolog

Rowenně - co je pro mne skutečná poezie.

Ivan Diviš - Žalm 92


         Vladimír Kafka je mrtev; raketou Palach
          dopadl sžehnut na hnůj Čech.
          Filozof vypil nepenthes.

          Za srdce bodré, za srdce pivní,
          za srdce zavekované v žluklý lůj,
          naposled popad se národ.

          Ó kdybych vyznával rovnou víru
          a kdybych vyznávat vůbec byl schopen

          popad bych meč a pozutínal
          jim lebky od západu na východ všem:

          doma visí jen šňůra od županu,
          nad prázdnem strop a v hrudi kra ledu
          hranou o hranu skřípe.

          Ještě mám slovo od stěny něma,
          hlídavá krysa svůj rup i chrup:

          ještě mám náturu ze železa,
          okutou třikrát ztuhlým sklem:
          
          abych se dočkal, abych se dočkal!
          jepic, spálených lustry!

          Dobře bych uslyšel stony a škuby,
          mé noci budou nasyceny.

          Aby mně u nohou pochcípali
          a moje noha, dobrá k políbení, 
          aby se nepohnula.


          -----------------------------------------


          Psalm 92

          Vladimír Kafka is tot, mit der Rakete Palach
          fiel verbrannt auf den Mist von Böhmen hin.
          Der Philosoph trank Nepenthes aus.

           Für das gute Herz, für das Bierherz,
           für das Herz verwecktes im ranzigen Talg,
           das letzte Mal verfiel das Volk.

           Oh wenn ich neuen Glauben bekannte
           und wenn ich überhaupt zu bekennen
           imstande wäre

           fasste ich das Schwert und haute ihnen
           die Schädel weg vom Westen bis 
           nach Osten allen:

           zu Hause hängt nur die Schnur vom
           Morgenrock,
           über der Leere die Decke und in der Brust 
           ein Eisblock
           die Kante um die Kante knnart.

           Noch habe ich von der Wand der Stummheit,
           gehütete Ratte ihre rach und krach:

           noch habe ich Natur aus Eisen
           gehämmerte dreimal mit starrem Glas:

           abzuwarten, abzuwarten!
           Eintagsfliegen, mit den Lüstern verbrannt!

            Gut würde ich Stöhnen und Zucken hören,
            meine Nächte werden gesättigt sein.

            So dass sie mir an meinen Füßen verreckten,
            und mein Bein, Tisches Steg,
            und mein Bein, gut zum Küssen,
            sich nicht bewegte.
  

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Diotima', 20.01.2005 15:36.

Názory čtenářů
20.01.2005 15:51
Stanley
kill them all...neumím moc po německy
20.01.2005 15:56
Diotima
Jde o Diviše, jeho skvělou poezii, překlad vzal čert! A taky trochu o připomenutí Palacha - den po výročí jeho skonu, asi tak :-)
20.01.2005 16:06
Stanley
diviš jó ....palach toť otázka
20.01.2005 16:18
Delphy
co je to nepenthes? ;)
20.01.2005 16:43
Diotima
může to být utrejch z láčkovky šarlatové, masožravé rostliny z Bornea,
.... ještě pátrám ...
20.01.2005 20:10
suva
Delphy: http://encyclo.free.fr/pages/nepe_lst.htm#d
jsou to zajímavé kytičky... :c)
21.01.2005 09:53
josefk
ano!
21.01.2005 09:56
Delphy
dík :) kdybych se na to ptal ještě jednou, omluvte mě, nemám paměť na jména rostlin.. :)
21.02.2008 00:33
HarryHH
... jo tohle je dobrý ....
nasranost, .... přesvědčení .... odhodlání ...
a víra v sebe ...
*- ... autora neznám - ... rozšířím si obzory ...:-))
/ sorry - němčinou nevládnu, ... only English ... /

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)