Posloucháme svůj dech a šepot stromů ve stínu tohoto vesmíru ve stínu těchto hvězd tak blízko tvé unavené oči tvé rty jen dotknout se a shořet naposled vykřiknout pár diftongů lásky miliony červených mravenců kolem hlavy tisíce ještěrek pod tvými prsty v budoucnosti nahých bezbraných embryí na cestě k životu temné mraky vytesané do mramoru oblohy černé kameny v chladivé mrtvé vodě podzemních řek )rozpřežené ruce křížů( slepé bílé ryby vplouvají do tvých snů a vlasů, zapletené pomalu umírají s nadějí že nebe se v moře promění a bledá krása očí z obrazů smrti a početí den přelije do noci a mrtvý k životu se probudí, němí ptáci svěsí hlavy potřísněné smutkem svítání.
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stanley', 13.01.2005 14:23.