Tiše kráčí v suché trávě
malé tlapky s měkkou srstí
Noc je klobouk z černé plsti,
naše cesty spojí právě...
Odvážím se k polaskání,
syčí na mě, cení zoubky
já pak z jejích očí hloubky
vyčtu němé pohrdání.
Rozumím, proč se mi brání,
také jsem svou vlastní paní.
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'skleboun', 20.04.2004 21:21.