Dílo #12296
Autor:Misli
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.12.2004 03:42
Počet návštěv:969
Počet názorů:8
Hodnocení:7

První sníh
... Zesmutněl
když obloha navečer zahalila se těžkými mraky
jako by bylo zima
Třásl se chladem
jak dotěrný vítr pohrával si jeho vlasy
řídkým oděvem se prodíral
a tu zas opodál dorážel na spadané listí
Dál ubíral se lesní pěšinou
vzhůru
kde holé stromy se skláněly nad jeho hlavou
jako polorozbořená klenba starého chrámu
Jediný paprsek noční krásy nepronikl k jeho očím
Tolik se na ně těšil
A přece
Pojednou nebe bylo poseto tisíci hvězd
drobných, téměř nepatrných hvězdiček
Tolik jich bylo
že pro jednu nebylo vidět druhou
A všechny padaly...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Misli', 23.12.2004 18:16.

Názory čtenářů
19.12.2004 09:08
zkrveživ
něco v tom je.
19.12.2004 10:20
Seregil
Velmi pěkná...
19.12.2004 10:43
nympha_Echo
nevim proč, ale.. chtěla bych ho po těch vlasech pohladit

no takové už nymfy jsou... *
20.12.2004 23:58
Leon Chameau
To je ale optimistický pohľad na metelicu! A tak to má byť. :) *
18.07.2005 22:59
Hana B
moc libi, sedi vic nez ty usmevne miniatury...vaznost je tvoje parketa
01.08.2005 12:43
Viviann
Veľmi pocitové a imaginárne *t

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)