| Prolog |
|---|
| bohužel nejde formátování, nebo aspoň vyznačení kurzivou a pod. , takže příliš nevynikne, že jde o dialog. :-) |
|
| Ceduličky od milého |
Deset cedulek
ceduliček
napsal můj milý.
Neztrať se, lásko
když už jsi přišla.
Taková spořádaně
přeslušná.
Utrhám svévolně
všechny knoflíky
od tvého saka
toho snobsky
procovského.
A pak je spolykám.
Tady máš misku mléka.
Chlemtej a srkej
jak spořádaná fenka.
Mléko jsem pila jen
když přišla
kocovina
po nocích
bez vína.
Za rána pak
jsem zívala
a tři řady zubů
samy od sebe
ostřily se.
Pojď, milá skučivá
meluzíno moje
do mazlícího křesla.
Nesnáším mazlení.
Můžeš se se mnou
v úplňku pářit.
Zkus zkusmo
zavýt.
Pojď, ukážu ti
jak vyji já.
Kurnik, fenko háravá
kde jsi to zase
v listopadových nocích
běhala? Čím podivným
to voníš? Tohle že je
ta tvoje svoboda?
A jak divoce
na horách voní
vřes
tak toužím já
mít na zadních tlapách
kuličky bodláčí
a vonět ostře
sluncem a potem.
Co za závoj to taháš?
Že nevidím ti oči? Co?
Že jsem je zmrzlé
jak nějaký
fujtajblový Eskymák
včera k večeři
snědl já sám?
Sama si oči vydloubnu
a v košíku s chlebem
a křenem
ti je podám
jen jestli dokážeš
sníst i listí plesnivé
které vítr navál
do koutu naší kuchyně
tak jak je běžně
k snídani, večeři
žeru i já.
Ale když přijde hlad
sním i kostky ledové.
Kdy rozkvétáš? Když pro mě
jak soumračná květina
jsi provždy zavřená?
Že na holou dřeň
už jsi sedraná
a zbyl ti jeden chlup?
Ten na bradě? Co si ho pořád
tak marně
vytrháváš?
Nechci být módně holá.
Má srst je zcuchaná.
A žádným hřebelcem
nevyčešeš
bodláky
trny
z mé kůže.
Kde jsi se schovala?
Kde tě mám hledat?
Zvedl jsem všechny koberce
hledal jsem vzadu ve skříních
tam kde jsi ukryla
děravé fusekle. Tedy
ženská, jsi nehorázně
nepořádná.
Pod víčkem trám.
V oku je břevno. Neumírám.
Celá jsem neladná. Nevoním.
Nezpívám. Hromádky z věcí
tak zbytečných
po nocích neskládám.
Kdo rozbil zrcadla?
Že už jsi po ránu
nechtěla vidět nás dva
v tom parodickém
směšném rámu?
Tak divně
pospolu?
Nesměj se, bestie.
Nesměj se.
Vrať všechna hejblata.
Vždyť žádná nezbyla.
Neumím psát.
Pletu si měkká
tvrdá i.
Já jen běžím
běžím
běžím
z louží a kaluží
z pelíšků
umyvadel
z dlážděných srdcí.
V potoce podzimním
se vztekle vyválím
dostat ven ze srsti
pach prstů tvých
pach křivých komínů
pach divných stop
taky pach nafty
a až se na srsti
utvoří rampouchy
a na každém chloupku
jak perla z lastury
křehce mi zacinkne
a do tmy zazáří
pak možná začnu
znova od abecedy
číst: Máma má tátu.
Máma má děti.
To se ví.
To se neví.
Kdoví?
|
|
| Názory čtenářů |
23.10.2003 09:00
 Wiki 
|
Rowenno, napsala jsem to Endifovi, že nejde kurzíva, jinak tuhle básničku si vychutnám až večer :-)) |
23.10.2003 09:29
 Hester
|
Jedna z tvých NEJ, prostě nádherná, až na kost. *** |
23.10.2003 11:26
Wiki
|
HTML, tedy i kurziva, funguje (az na filtrovani znaku &, ktere
zrovna opravuji)......Rowenno, tady je odpověď od Endifa :-)))
a básnička je ............prostě Tvoje.....jedna z NEJ !!!******
|
23.10.2003 11:27
 Wopi
|
Když jsem dával "formátování jako v poezii" a kurzívu dělal přes <i> a </i>, tak mi to šlo.
Jinak - moc a moc pěkná věc.
|
23.10.2003 12:01
Albireo
|
Málem brečím, Rowí
(Ale čtvereček zaškrtnout zvládnu) |
23.10.2003 12:41
 josefk
|
křehce mi cinklo :-))) |
23.10.2003 15:06
guy
|
znovu se mi zježily všechny chlupy při čtení ... nevím, jak to děláš *** |
23.10.2003 17:25
Timber
|
Ano T*** |
23.10.2003 17:47
 Danny
|
*** |
23.10.2003 18:01
 Yfča
|
;o)* |
10.11.2003 11:31
Bibša
|
Takový vodopád se nedá číst jenom jednou, je to mohutné a úplně mě proud tvých myšlenek a asociací podlomil nohy. Mocné! |
10.02.2004 00:12
 Smykač
|
******* |
08.01.2005 21:54
Hester
|
tři řady zubů
samy od sebe
ostřily se
je fajn se vracet k takovým skvostům... *
|
12.06.2005 21:23
apendyks
|
***
***
***
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|