| Prolog |
|---|
|
| Blbůstka s posláním |
Na Tvoji krásu chtěl bych píseň psát,
však nestačí mi asi slova,
já musel bych se Tvým hadím očím vzdát,
tak to zkouším stále znova.
Máš kůži jako samet chlupatou
a Tvé uši se podobají srním,
na hlavě máš kštici střapatou
a krmit Tě by bylo třeba zrním.
Můj zrak se Tvými bezbarvými rety opájí
a Tvůj krk co býčí šíje,
se stále kváskem napájí
a pije, pije a pije.
Zpod kníra co máš pod nosem
smějí se na mne střepy místo zoubků,
mají barvu kouře za vozem
a povrch připomínající kůru doubků.
Zbožňuji Tvé krásné nohy
co medvěda mi připomínají,
pak vzpomenu na Tvé boky,
Věstonickou Venuši upomínají.
Jsi prostě krasavice
na úrovni pravěku,
místo prstů máš pijavice
a oranžovou řasenku.
Když na mne promluvíš,
připomene to krákání vrány,
pak se ke mně přitulíš –
ach, proč mi osud uštědřuje rány !
Největší Tvou předností je chůze
jež připomíná Chaplina,
vypadáš mezi lidmi uboze,
i když to není Tvoje vina.
Poslání : Nikdo není dokonalý, však netřeba na osud žehrati!
Každý si své štěstí musí najít sám. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Charlien', 10.12.2003 13:54.
| Názory čtenářů |
26.11.2003 11:01
 Vilda
|
:-) |
10.12.2003 15:32
 stanislav 
|
výtečný inferno, potěšilo to. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|