Dílo #10362
Autor:Pepo
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.10.2004 06:40
Počet návštěv:931
Počet názorů:15
Hodnocení:12
Patří do sbírky:Pokora a iné verše

Prebudenie

Lavičky v záprahu.
Decembrová obloha je napnutá ako ticho
v pavučine, keď tá je prázdna.
Zrazu prievan. Noc vytláčaná do stromov
nákladom nehybných saní.
Mrazivé ráno vchádza do parku.

Ten, čo spáva zapriahnutý,
sa odopína
a riskuje ako horolezec.

Názory čtenářů
11.10.2004 08:59
Humble
:o)*
11.10.2004 13:00
kafka
pekné*
11.10.2004 17:58
hajka
:o)
11.10.2004 20:59
Filip_Kolegar
napnutá ako ticho
v pavučine, keď tá je prázdna.

No prosím... *
12.10.2004 10:07
Bix
Máš hlboký pozorovací talent. Naký detail, ktorý podčiarkneš, vyjaví ukrytý význam vecí.*
12.10.2004 10:08
Bix
odtrhnutie sa zo saní :o)
12.10.2004 19:23
Leodegrance
jojky :o)
Zrazu prievan. Noc vytláčaná do stromov...
***
13.10.2004 12:07
Charlien
!!*
14.10.2004 14:54
Pepo
Ľubka, niekedy akoby nie my sme pozorovali, ale boli pozorovaní. No nie ľuďmi...
14.10.2004 23:24
Rozárka
hmm...
(hmm bylo proneseno uznalým tónem a tečky nechavají prostor pro myšlenky)
15.10.2004 09:50
Leon Chameau
Riskuje ako horolezec... a co my, co to potom musime znasat? :) *
16.10.2004 23:11
Bix
dynamika slov
hýbe
17.10.2004 12:29
Pepo
Leon :o)
18.10.2004 17:14
hermit
vrátím se k hvězdičkování: *!*

(a to je tedy dost, když mě k tomu něco nutí; skvělé verše)
09.12.2004 12:12
majusa
super

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)