Noc vosk svícím přetaví
v ornamenty těl
bolest skřípne
o zub samoty
oči se rozutečou
do světel
žízeň zvadne
ve váze od starožitníka
co se ještě
přes všechnu tu lásku
nenarodil
kytky se utopí
v kapkách potu
protože křídla
se před branou do ráje
odevzdávají
tím voskem
slepí hluší němí
ležíme bez hnutí
na dně moře
poslední živé perlorodky
svého druhu
(víme že tou perlou
zemřeme)
...pořád ještě před rájem
a křídla nám rozežírá sůl
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Hana', 30.09.2006 12:57.
na mě je to dneska nějak moc, vždyť se to vůbec nerýmuje ..:)
nečetls pozorně - jeden rým tam je... a stanislavovi se to líbilo... ;o)
copak stanislav, to je fištrón :), Kytky se utopí, protože nemaj křídla - to ani dnes nechápu a ten konec je o smrti, tak předpokládám, že to je smutný - no taky nic moc..
Kto verí,
ľahko prejde
verajami dveri,
do pekla, do raja?
Keď sú krídla
a život má šťavu
v čase aj nečase
nestrácaj hlavu.
Vynechaj starosti a zlosť,
slaných ciest je aj tak dosť.