standa :)

moc prijemne

nevím, původně jsem si říkal, že poslední sloka, jenomže kolikrát už zrovna tohle bylo vyřčeno či napsáno, takže za sebe musím říct, že nic nového nepřinesla

dík za čtení a názor... nevynalézám, neexperimentuju, píšu co cítím a ne na efekt... nesnažím se být originální za každou cenu... někomu se trefím do nálady či vkusu, jiným ne... i na velikány poezie se názory různí... a já si píšu pro radost... a někdy nejen sobě... a nic není a nebylo ještě pro všechny v žádným oboru lidskýho snažení... to není omluva ani alibismus - to je můj názor :o)

No jo, jenomže za těchto okolností má možná smysl diskutovat pod tvými díly o životě, který popisuješ, poklábosit o tom, že každý z nás má nějaké to očekávání, nějakou radost, nějaké trápení. Ale je bezpředmětná diskuze o dílech samotných, neboť poezie by měla asi být o tom, že buď vyslovím něco nového nebo na něco umožním nahlížet z jiného úhlu než jak to udělali ti přede mnou. Tedy diskuze o nových obzorech pro čtenáře i samotného autora. Ta ovšem není za stavu "píšu si pro radost" možná.
A je-li to jenom o trefení či netrefení se do něčí nálady, tak do té mojí se tahle básnička prostě netrefila.

jsem dojat. jsem rozněžněn. jsem uplně z těchto veršů mimo!

ach ty ženy! ...ó ženy
ženy ženy ženy tahaj z lesa kameny a nosej tam dříví...

Kvičíku, velmi osobitěs to pojal! bravo.